Blog

Marie Terezie byla opravdu plodná

Ačkoliv královny nebyly ani v minulosti a nejsou ani v současnosti nic výjimečného, na českém trůně seděla jen jedna žena. Tou byla Marie Terezie. Když se narodila, nemohl nikdo ani tušit, že před nimi leží budoucí panovnice. Spíše se s ní počítalo jako s nevěstou, která se přivdá do některého vznešeného rodu.
§ Proto byla vychovávána jezuity.
–         Ti jí vštěpovali dějepis, literaturu, španělštinu, italštinu, francouzštinu a latinu.
O nějakém státnickém vzdělání nemohlo být ani řeči. Proč také? Počítalo se zajisté s tím, že císař Karel bude mít další potomky. To sice měl, ale po Marii Terezii přibyla už jen tři děvčata, z nichž jedno záhy zemřelo. Syn, který se narodil jako první potomek, se dožil pouhých sedmi měsíců. Císař Karel VI. tedy rozhodl o nástupnictví i v ženské linii. Tím bylo rozhodnuto i o osudu Marie Terezie.

Smutek na konci života

Na obrazech ji většinou vidíme jako korpulentní dámu, která už má svá nejlepší léta za sebou. V mládí to byla velice hezká a temperamentní dívka, která milovala tanec a zpěv. Do svého manžela, Štěpána Lotrinského, byla opravdu zamilovaná. Po svatbě vykonali novomanželé pouť do Mariazellu. Chtěli si tam darem (dvě zlatá, vavřínem propletená srdce) vyprosit požehnání a hodně dětí. Zdá se, že je Matka boží skutečně vyslyšela. Marie Terezie porodila šestnáct dětí. Dospělého věku se dožilo dvanáct z nich.
o   Marie Terezie byla obdivuhodná.
o   Pokud právě nerodila, určitě byla těhotná.
o   A přitom stíhala státnické povinnosti.

Její manžel totiž mnohokrát prokázal, že na politické půdě nedosahuje své ženě ani po kotníky. Dokonce i její celoživotní nepřítel Bedřich Veliký o ní prohlásil jednu větu plnou obdivu – „Konečně mají Habsburkové na trůně muže – ten muž je žena.“ Poslední roky života pro ni příliš šťastné nebyly. Těžko se vyrovnávala se ztrátou manžela. Dobré pro ni bylo alespoň to, že se nedožila popravy své dcery Marie Antoinetty.

3. 3. 2025
Marie Terezie byla opravdu plodná

Ačkoliv královny nebyly ani v minulosti a nejsou ani v současnosti nic výjimečného, na českém trůně seděla jen jedna žena. Tou byla Marie Terezie. Když se narodila, nemohl nikdo ani tušit, že před nimi leží budoucí panovnice. Spíše se s ní počítalo jako s nevěstou, která se přivdá do některého vznešeného rodu.
§ Proto byla vychovávána jezuity.
–         Ti jí vštěpovali dějepis, literaturu, španělštinu, italštinu, francouzštinu a latinu.
O nějakém státnickém vzdělání nemohlo být ani řeči. Proč také? Počítalo se zajisté s tím, že císař Karel bude mít další potomky. To sice měl, ale po Marii Terezii přibyla už jen tři děvčata, z nichž jedno záhy zemřelo. Syn, který se narodil jako první potomek, se dožil pouhých sedmi měsíců. Císař Karel VI. tedy rozhodl o nástupnictví i v ženské linii. Tím bylo rozhodnuto i o osudu Marie Terezie.

Smutek na konci života

Na obrazech ji většinou vidíme jako korpulentní dámu, která už má svá nejlepší léta za sebou. V mládí to byla velice hezká a temperamentní dívka, která milovala tanec a zpěv. Do svého manžela, Štěpána Lotrinského, byla opravdu zamilovaná. Po svatbě vykonali novomanželé pouť do Mariazellu. Chtěli si tam darem (dvě zlatá, vavřínem propletená srdce) vyprosit požehnání a hodně dětí. Zdá se, že je Matka boží skutečně vyslyšela. Marie Terezie porodila šestnáct dětí. Dospělého věku se dožilo dvanáct z nich.
o   Marie Terezie byla obdivuhodná.
o   Pokud právě nerodila, určitě byla těhotná.
o   A přitom stíhala státnické povinnosti.

Její manžel totiž mnohokrát prokázal, že na politické půdě nedosahuje své ženě ani po kotníky. Dokonce i její celoživotní nepřítel Bedřich Veliký o ní prohlásil jednu větu plnou obdivu – „Konečně mají Habsburkové na trůně muže – ten muž je žena.“ Poslední roky života pro ni příliš šťastné nebyly. Těžko se vyrovnávala se ztrátou manžela. Dobré pro ni bylo alespoň to, že se nedožila popravy své dcery Marie Antoinetty.

3. 3. 2025
Marie Terezie byla opravdu plodná

Ačkoliv královny nebyly ani v minulosti a nejsou ani v současnosti nic výjimečného, na českém trůně seděla jen jedna žena. Tou byla Marie Terezie. Když se narodila, nemohl nikdo ani tušit, že před nimi leží budoucí panovnice. Spíše se s ní počítalo jako s nevěstou, která se přivdá do některého vznešeného rodu.
§ Proto byla vychovávána jezuity.
–         Ti jí vštěpovali dějepis, literaturu, španělštinu, italštinu, francouzštinu a latinu.
O nějakém státnickém vzdělání nemohlo být ani řeči. Proč také? Počítalo se zajisté s tím, že císař Karel bude mít další potomky. To sice měl, ale po Marii Terezii přibyla už jen tři děvčata, z nichž jedno záhy zemřelo. Syn, který se narodil jako první potomek, se dožil pouhých sedmi měsíců. Císař Karel VI. tedy rozhodl o nástupnictví i v ženské linii. Tím bylo rozhodnuto i o osudu Marie Terezie.

Smutek na konci života

Na obrazech ji většinou vidíme jako korpulentní dámu, která už má svá nejlepší léta za sebou. V mládí to byla velice hezká a temperamentní dívka, která milovala tanec a zpěv. Do svého manžela, Štěpána Lotrinského, byla opravdu zamilovaná. Po svatbě vykonali novomanželé pouť do Mariazellu. Chtěli si tam darem (dvě zlatá, vavřínem propletená srdce) vyprosit požehnání a hodně dětí. Zdá se, že je Matka boží skutečně vyslyšela. Marie Terezie porodila šestnáct dětí. Dospělého věku se dožilo dvanáct z nich.
o   Marie Terezie byla obdivuhodná.
o   Pokud právě nerodila, určitě byla těhotná.
o   A přitom stíhala státnické povinnosti.

Její manžel totiž mnohokrát prokázal, že na politické půdě nedosahuje své ženě ani po kotníky. Dokonce i její celoživotní nepřítel Bedřich Veliký o ní prohlásil jednu větu plnou obdivu – „Konečně mají Habsburkové na trůně muže – ten muž je žena.“ Poslední roky života pro ni příliš šťastné nebyly. Těžko se vyrovnávala se ztrátou manžela. Dobré pro ni bylo alespoň to, že se nedožila popravy své dcery Marie Antoinetty.

3. 3. 2025
Marie Terezie byla opravdu plodná

Ačkoliv královny nebyly ani v minulosti a nejsou ani v současnosti nic výjimečného, na českém trůně seděla jen jedna žena. Tou byla Marie Terezie. Když se narodila, nemohl nikdo ani tušit, že před nimi leží budoucí panovnice. Spíše se s ní počítalo jako s nevěstou, která se přivdá do některého vznešeného rodu.
§ Proto byla vychovávána jezuity.
–         Ti jí vštěpovali dějepis, literaturu, španělštinu, italštinu, francouzštinu a latinu.
O nějakém státnickém vzdělání nemohlo být ani řeči. Proč také? Počítalo se zajisté s tím, že císař Karel bude mít další potomky. To sice měl, ale po Marii Terezii přibyla už jen tři děvčata, z nichž jedno záhy zemřelo. Syn, který se narodil jako první potomek, se dožil pouhých sedmi měsíců. Císař Karel VI. tedy rozhodl o nástupnictví i v ženské linii. Tím bylo rozhodnuto i o osudu Marie Terezie.

Smutek na konci života

Na obrazech ji většinou vidíme jako korpulentní dámu, která už má svá nejlepší léta za sebou. V mládí to byla velice hezká a temperamentní dívka, která milovala tanec a zpěv. Do svého manžela, Štěpána Lotrinského, byla opravdu zamilovaná. Po svatbě vykonali novomanželé pouť do Mariazellu. Chtěli si tam darem (dvě zlatá, vavřínem propletená srdce) vyprosit požehnání a hodně dětí. Zdá se, že je Matka boží skutečně vyslyšela. Marie Terezie porodila šestnáct dětí. Dospělého věku se dožilo dvanáct z nich.
o   Marie Terezie byla obdivuhodná.
o   Pokud právě nerodila, určitě byla těhotná.
o   A přitom stíhala státnické povinnosti.

Její manžel totiž mnohokrát prokázal, že na politické půdě nedosahuje své ženě ani po kotníky. Dokonce i její celoživotní nepřítel Bedřich Veliký o ní prohlásil jednu větu plnou obdivu – „Konečně mají Habsburkové na trůně muže – ten muž je žena.“ Poslední roky života pro ni příliš šťastné nebyly. Těžko se vyrovnávala se ztrátou manžela. Dobré pro ni bylo alespoň to, že se nedožila popravy své dcery Marie Antoinetty.

3. 3. 2025
Marie Terezie byla opravdu plodná

Ačkoliv královny nebyly ani v minulosti a nejsou ani v současnosti nic výjimečného, na českém trůně seděla jen jedna žena. Tou byla Marie Terezie. Když se narodila, nemohl nikdo ani tušit, že před nimi leží budoucí panovnice. Spíše se s ní počítalo jako s nevěstou, která se přivdá do některého vznešeného rodu.
§ Proto byla vychovávána jezuity.
–         Ti jí vštěpovali dějepis, literaturu, španělštinu, italštinu, francouzštinu a latinu.
O nějakém státnickém vzdělání nemohlo být ani řeči. Proč také? Počítalo se zajisté s tím, že císař Karel bude mít další potomky. To sice měl, ale po Marii Terezii přibyla už jen tři děvčata, z nichž jedno záhy zemřelo. Syn, který se narodil jako první potomek, se dožil pouhých sedmi měsíců. Císař Karel VI. tedy rozhodl o nástupnictví i v ženské linii. Tím bylo rozhodnuto i o osudu Marie Terezie.

Smutek na konci života

Na obrazech ji většinou vidíme jako korpulentní dámu, která už má svá nejlepší léta za sebou. V mládí to byla velice hezká a temperamentní dívka, která milovala tanec a zpěv. Do svého manžela, Štěpána Lotrinského, byla opravdu zamilovaná. Po svatbě vykonali novomanželé pouť do Mariazellu. Chtěli si tam darem (dvě zlatá, vavřínem propletená srdce) vyprosit požehnání a hodně dětí. Zdá se, že je Matka boží skutečně vyslyšela. Marie Terezie porodila šestnáct dětí. Dospělého věku se dožilo dvanáct z nich.
o   Marie Terezie byla obdivuhodná.
o   Pokud právě nerodila, určitě byla těhotná.
o   A přitom stíhala státnické povinnosti.

Její manžel totiž mnohokrát prokázal, že na politické půdě nedosahuje své ženě ani po kotníky. Dokonce i její celoživotní nepřítel Bedřich Veliký o ní prohlásil jednu větu plnou obdivu – „Konečně mají Habsburkové na trůně muže – ten muž je žena.“ Poslední roky života pro ni příliš šťastné nebyly. Těžko se vyrovnávala se ztrátou manžela. Dobré pro ni bylo alespoň to, že se nedožila popravy své dcery Marie Antoinetty.

3. 3. 2025
Marie Terezie byla opravdu plodná

Ačkoliv královny nebyly ani v minulosti a nejsou ani v současnosti nic výjimečného, na českém trůně seděla jen jedna žena. Tou byla Marie Terezie. Když se narodila, nemohl nikdo ani tušit, že před nimi leží budoucí panovnice. Spíše se s ní počítalo jako s nevěstou, která se přivdá do některého vznešeného rodu.
§ Proto byla vychovávána jezuity.
–         Ti jí vštěpovali dějepis, literaturu, španělštinu, italštinu, francouzštinu a latinu.
O nějakém státnickém vzdělání nemohlo být ani řeči. Proč také? Počítalo se zajisté s tím, že císař Karel bude mít další potomky. To sice měl, ale po Marii Terezii přibyla už jen tři děvčata, z nichž jedno záhy zemřelo. Syn, který se narodil jako první potomek, se dožil pouhých sedmi měsíců. Císař Karel VI. tedy rozhodl o nástupnictví i v ženské linii. Tím bylo rozhodnuto i o osudu Marie Terezie.

Smutek na konci života

Na obrazech ji většinou vidíme jako korpulentní dámu, která už má svá nejlepší léta za sebou. V mládí to byla velice hezká a temperamentní dívka, která milovala tanec a zpěv. Do svého manžela, Štěpána Lotrinského, byla opravdu zamilovaná. Po svatbě vykonali novomanželé pouť do Mariazellu. Chtěli si tam darem (dvě zlatá, vavřínem propletená srdce) vyprosit požehnání a hodně dětí. Zdá se, že je Matka boží skutečně vyslyšela. Marie Terezie porodila šestnáct dětí. Dospělého věku se dožilo dvanáct z nich.
o   Marie Terezie byla obdivuhodná.
o   Pokud právě nerodila, určitě byla těhotná.
o   A přitom stíhala státnické povinnosti.

Její manžel totiž mnohokrát prokázal, že na politické půdě nedosahuje své ženě ani po kotníky. Dokonce i její celoživotní nepřítel Bedřich Veliký o ní prohlásil jednu větu plnou obdivu – „Konečně mají Habsburkové na trůně muže – ten muž je žena.“ Poslední roky života pro ni příliš šťastné nebyly. Těžko se vyrovnávala se ztrátou manžela. Dobré pro ni bylo alespoň to, že se nedožila popravy své dcery Marie Antoinetty.

3. 3. 2025
Velký šedý kluk

Na počátku dvacátého století přeplavali z Kanady losi na ostrov Isle Royale a mohli si jen libovat. Žádný nepřítel na obzoru. A tak jejich populace přirozeně rostla a rostla. Možná by se mohlo zdát, že tato mírumilovná zvířata ničemu a nikomu nemohla škodit. Opak je pravdou. Přítomnost obrovského množství losů odnášely místní lesy. V roce 1949 se situace začíná měnit.
·        Hořejší jezero, u kterého losi žili, zamrzlo a po zamrzlé ploše se sem dostává vlčí pár.
·        A karta se obrací.

Tentokrát si libují vlci. Museli si připadat jako v zemi zaslíbené. Kam se podívali, tam se nacházela potrava. O deset let později je na ostrově už vlků dvacet a losí kolonie se smrskla na ideálních pět set kusů. Vědci tento vývoj považovali za natolik úžasný, že začali život na ostrově zkoumat. Výsledky se dostaly i do učebnic ekologie. Systematickým sledováním přišli vědci na to, že vlci loví jen mladé kusy nebo naopak stará, nemocná nebo poraněná zvířata.

Člověk je nepoučitelný

Tím však vlčí příběh zdaleka nekončí. Zasáhl do něho totiž člověk. Na ostrov bylo z pochopitelných důvodů zakázáno brát zvířata. Jenže člověk je tvor neposlušný, a tak tento zákaz porušil. Následky byly katastrofální. Roku 1982 se vědci nestačili divit, když se počet vlků snížil na pouhých dvanáct kusů. Co se stalo?
o   Ze vzorků z uhynulých zvířat bylo zjištěno, že vlci vymírají na psinku.
o   O rok dříve navštívili tento ekologicky vyvážený ostrov turisté se psem a přinesli s sebou tuto zkázu.
o   Jejich pes byl nakažen psinkou, kterou roznášel na každém kroku.

Vlci se nemohli nákaze vyhnout. Historie se tedy opakovala tím, že se opět přemnožili losi. Novou záchranu přinesl vlk, který se dostal na ostrov. Byl tak mohutný, že dostal přezdívku „Velký šedý kluk“. A nejen pro své velké tělo. I pro své velké zásluhy. Svůj rod postavil znovu na nohy tím, že světu daroval třicet čtyři potomky. Bylo to ale opět jen na čas.

2. 3. 2025
Velký šedý kluk

Na počátku dvacátého století přeplavali z Kanady losi na ostrov Isle Royale a mohli si jen libovat. Žádný nepřítel na obzoru. A tak jejich populace přirozeně rostla a rostla. Možná by se mohlo zdát, že tato mírumilovná zvířata ničemu a nikomu nemohla škodit. Opak je pravdou. Přítomnost obrovského množství losů odnášely místní lesy. V roce 1949 se situace začíná měnit.
·        Hořejší jezero, u kterého losi žili, zamrzlo a po zamrzlé ploše se sem dostává vlčí pár.
·        A karta se obrací.

Tentokrát si libují vlci. Museli si připadat jako v zemi zaslíbené. Kam se podívali, tam se nacházela potrava. O deset let později je na ostrově už vlků dvacet a losí kolonie se smrskla na ideálních pět set kusů. Vědci tento vývoj považovali za natolik úžasný, že začali život na ostrově zkoumat. Výsledky se dostaly i do učebnic ekologie. Systematickým sledováním přišli vědci na to, že vlci loví jen mladé kusy nebo naopak stará, nemocná nebo poraněná zvířata.

Člověk je nepoučitelný

Tím však vlčí příběh zdaleka nekončí. Zasáhl do něho totiž člověk. Na ostrov bylo z pochopitelných důvodů zakázáno brát zvířata. Jenže člověk je tvor neposlušný, a tak tento zákaz porušil. Následky byly katastrofální. Roku 1982 se vědci nestačili divit, když se počet vlků snížil na pouhých dvanáct kusů. Co se stalo?
o   Ze vzorků z uhynulých zvířat bylo zjištěno, že vlci vymírají na psinku.
o   O rok dříve navštívili tento ekologicky vyvážený ostrov turisté se psem a přinesli s sebou tuto zkázu.
o   Jejich pes byl nakažen psinkou, kterou roznášel na každém kroku.

Vlci se nemohli nákaze vyhnout. Historie se tedy opakovala tím, že se opět přemnožili losi. Novou záchranu přinesl vlk, který se dostal na ostrov. Byl tak mohutný, že dostal přezdívku „Velký šedý kluk“. A nejen pro své velké tělo. I pro své velké zásluhy. Svůj rod postavil znovu na nohy tím, že světu daroval třicet čtyři potomky. Bylo to ale opět jen na čas.

2. 3. 2025
Velký šedý kluk

Na počátku dvacátého století přeplavali z Kanady losi na ostrov Isle Royale a mohli si jen libovat. Žádný nepřítel na obzoru. A tak jejich populace přirozeně rostla a rostla. Možná by se mohlo zdát, že tato mírumilovná zvířata ničemu a nikomu nemohla škodit. Opak je pravdou. Přítomnost obrovského množství losů odnášely místní lesy. V roce 1949 se situace začíná měnit.
·        Hořejší jezero, u kterého losi žili, zamrzlo a po zamrzlé ploše se sem dostává vlčí pár.
·        A karta se obrací.

Tentokrát si libují vlci. Museli si připadat jako v zemi zaslíbené. Kam se podívali, tam se nacházela potrava. O deset let později je na ostrově už vlků dvacet a losí kolonie se smrskla na ideálních pět set kusů. Vědci tento vývoj považovali za natolik úžasný, že začali život na ostrově zkoumat. Výsledky se dostaly i do učebnic ekologie. Systematickým sledováním přišli vědci na to, že vlci loví jen mladé kusy nebo naopak stará, nemocná nebo poraněná zvířata.

Člověk je nepoučitelný

Tím však vlčí příběh zdaleka nekončí. Zasáhl do něho totiž člověk. Na ostrov bylo z pochopitelných důvodů zakázáno brát zvířata. Jenže člověk je tvor neposlušný, a tak tento zákaz porušil. Následky byly katastrofální. Roku 1982 se vědci nestačili divit, když se počet vlků snížil na pouhých dvanáct kusů. Co se stalo?
o   Ze vzorků z uhynulých zvířat bylo zjištěno, že vlci vymírají na psinku.
o   O rok dříve navštívili tento ekologicky vyvážený ostrov turisté se psem a přinesli s sebou tuto zkázu.
o   Jejich pes byl nakažen psinkou, kterou roznášel na každém kroku.

Vlci se nemohli nákaze vyhnout. Historie se tedy opakovala tím, že se opět přemnožili losi. Novou záchranu přinesl vlk, který se dostal na ostrov. Byl tak mohutný, že dostal přezdívku „Velký šedý kluk“. A nejen pro své velké tělo. I pro své velké zásluhy. Svůj rod postavil znovu na nohy tím, že světu daroval třicet čtyři potomky. Bylo to ale opět jen na čas.

2. 3. 2025
Velký šedý kluk

Na počátku dvacátého století přeplavali z Kanady losi na ostrov Isle Royale a mohli si jen libovat. Žádný nepřítel na obzoru. A tak jejich populace přirozeně rostla a rostla. Možná by se mohlo zdát, že tato mírumilovná zvířata ničemu a nikomu nemohla škodit. Opak je pravdou. Přítomnost obrovského množství losů odnášely místní lesy. V roce 1949 se situace začíná měnit.
·        Hořejší jezero, u kterého losi žili, zamrzlo a po zamrzlé ploše se sem dostává vlčí pár.
·        A karta se obrací.

Tentokrát si libují vlci. Museli si připadat jako v zemi zaslíbené. Kam se podívali, tam se nacházela potrava. O deset let později je na ostrově už vlků dvacet a losí kolonie se smrskla na ideálních pět set kusů. Vědci tento vývoj považovali za natolik úžasný, že začali život na ostrově zkoumat. Výsledky se dostaly i do učebnic ekologie. Systematickým sledováním přišli vědci na to, že vlci loví jen mladé kusy nebo naopak stará, nemocná nebo poraněná zvířata.

Člověk je nepoučitelný

Tím však vlčí příběh zdaleka nekončí. Zasáhl do něho totiž člověk. Na ostrov bylo z pochopitelných důvodů zakázáno brát zvířata. Jenže člověk je tvor neposlušný, a tak tento zákaz porušil. Následky byly katastrofální. Roku 1982 se vědci nestačili divit, když se počet vlků snížil na pouhých dvanáct kusů. Co se stalo?
o   Ze vzorků z uhynulých zvířat bylo zjištěno, že vlci vymírají na psinku.
o   O rok dříve navštívili tento ekologicky vyvážený ostrov turisté se psem a přinesli s sebou tuto zkázu.
o   Jejich pes byl nakažen psinkou, kterou roznášel na každém kroku.

Vlci se nemohli nákaze vyhnout. Historie se tedy opakovala tím, že se opět přemnožili losi. Novou záchranu přinesl vlk, který se dostal na ostrov. Byl tak mohutný, že dostal přezdívku „Velký šedý kluk“. A nejen pro své velké tělo. I pro své velké zásluhy. Svůj rod postavil znovu na nohy tím, že světu daroval třicet čtyři potomky. Bylo to ale opět jen na čas.

2. 3. 2025